Převelena na LKKV!

Je to tady... Konečně stojím na letišti v Karlových Varech a vím, že dnes TO vypukne. Mám domluvené první létání s Jirkou Durasem na Cessně 172, na které se budu pod jeho vedením učit.

Čekala jsem, že budu krapet nervózní, ale to se nějak nekoná. Jdu se pozdravit s Jirkou a usedám společně s ním ke stolu, abychom si pověděli něco málo z teorie. Pozorně poslouchám dobrou půlhodinku v kuse vše, co mi Jirka sděluje. Poté se společně zvedáme a jdeme do hangáru, abychom vytlačili ven Cessničku a usedli do ní.

Když usedám na levé sedadlo, pomalu mi dochází, že usedám do svého snu, který se mi právě plní. Je to nádhera. Hltám každé Jirkovo slovo a snažím se ho pečlivě zapsat do paměti a doufám, že na nic nezapomenu. Informací přichází opravdu hodně. Nejprve si procházíme palubní přístroje a poté se přesouváme k jednotlivým úkonům, které předcházejí start letadla. Pak dostávám pokyn k nastartování. Beru do ruky klíčky, obratně je zastrkuji, kam patří, otáčím a přede mnou se roztáčí vrtule. Nádherný pocit.

Když pojíždím až na dráhu, odkud mě za pár vteřin čeká můj první start, téměř ani nevnímám tu radost, která by mě za normálních okolností přepadla, snažím se totiž pečlivě soustředit na to, abych všechny úkony provedla na jedničku. Přidávám plyn, letadlo pádí po dráze vpřed, pak zatáhnu za berany a čumák letadla se přede mnou zvedá nad dráhou do vzduchu. Neuvěřitelné.

Když se vyškrábeme 2500 stop, zatáčíme na sever, stoupáme až do 3000 stop a poté začínáme seznamovací let. Jirka mi zadává úkoly, které provádím a pomáhá mi pochopit principy ovládání a reakce letadla. Než se naděju, máme za sebou první půl hodiny ve vzduchu a chystáme se tedy na přistání. Mé první přistání ve Varech. Vychutnávám si, jak se přibližujeme k dráze a jak lehce na ni dosedáme, jako by byla peřinkou.

Když jsme dokončili pojíždění a odstavili jsme letadlo u hangáru, peláším si pro papír a tužku, abych si zapsala všechny nově nabité informace. A tak sedím v letadle, které si jen tak potichounku přede a zapisuji si, na co si vzpomenu.

Po přestávce usedáme s Jirkou do letadla znovu a vydáváme se zopakovat vše, co jsme zkoušeli v předchozím letu, každpádně tentokrát již většinu úkonů provádím sama, avšak pod přísným dohledem Jirky.

Po obědě pelášíme do letadla do třetice a pokračujeme v prohlubování mých znalostí a v opakovaní, protože opakování je matka moudrosti. Po tomto letu již odpadám a cítím, že je můj mozek přetížen. Pro dnešek bylo létání dost... Až na akrobatické létání, do kterého jsem se navezla za odměnu s Honzou.

Přebíráme tedy v odpoledních hodinách Super Decathlon a jdeme se vyždímat nad letištěm. Tomu říkám krásně strávený den ve Varech! A pokud Tě zajímá, jak vypadal můj první let na Cessně 172, mrkni na následující video!